Nejaktuálněji se chystáme na výcvik v týmové supervizi pro týmy naší církve a také Diakonie, která k naší církvi neodmyslitelně patří. Opět jsme jej nasmlouvali prostřednictvím Synodní rady, jakožto zadavatele supervize, u PhDr. Milana Kinkora, učitele supervize. Výcvik by se měl rozeběhnout v roce 2024 a bude trvat 3 roky. Jeho cílem je, abychom získali kompetence pro supervizi týmů, kterých je v církvi a Diakonii požehnaně. Co Vás napadne, když se v církvi řekne tým? Zřejmě staršovstvo, jako řídící orgán sboru. A je to tak, ale pak je i mnoho dalších týmů, např. pastorační pracovníci, učitelé a učitelky nedělní školy, poradní odbory na úrovni seniorátů i povšechného sboru, také seniorátní výbory a další a další týmy, které působí v naší církvi. V Diakonii jsou to samozřejmě týmy působící v přímé péči s klienty podle nabídky služeb jednotlivých středisek Diakonie, a rovněž týmy vedoucích, a to na různých úrovní vedení.
A co se dále děje? Kromě probíhajících supervizí, a to individuálních i skupinových, se změnila evidence poskytovaných supervizí především co do zjednodušení při využití online formuláře a elektronické komunikace. Také se jinak nastavily platby za supervizi i její financování. Vše se stále ještě ladí, protože to souvisí se zaváděním elektronického systému v ústřední církevní kanceláři.
Na srdci nám leží i otázka, jak by se mohli další zájemci z řad ordinovaných naší církve stát interními supervizory. Připravujeme k tomu koncepci vzdělávání v této oblasti.
Na konci října nás čeká pravidelný podzimní seminář zaměřený na vzdělávání, za téma jsme si zvolili „Moc a bezmoc v supervizi“ a bude nás jím provázet PhDr. Jiří Broža.
K aktualitám stále ještě patří i to, že v červnu 2023 proběhly poslední závěrečné zkoušky výcviku ve skupinové supervizi, po jejichž úspěšném složení nám synodní senior bratr Pavel Pokorný předal certifikáty a proběhla malá oslava. Tento výcvik začal na podzim 2019 a skončil o dva roky později, na podzim 2021. Jeho náplní bylo 5 dvoudenních setkání všech frekventantů a v mezidobí mezi těmito setkáními také 5 pracovních setkání tzv. peer skupin, tedy skupin bez lektora, kdy společně pracovali pouze frekventanté. K výcviku patřila i spousta dokumentace, zápisů reflexe a sebereflexe, a hodnocení všeho možného, především sebe sama.
Výcvik a závěrečnou zkoušku absolvovali následující interní supervizoři: Heller Daniel, Keller Jakub, Klíma Lukáš, Mamulová Lýdie, Ruml Pavel, Šeráková Vlková Martina, Šimonovský Filip, Trgalová Magdaléna, Weinfurter Jiří.
Výsledkem výcviku je nejen možnost supervidování různých skupin v církvi. Z iniciativy účastníků výcviku také vznikly různé supervizní skupiny napříč církví, které pracují dodnes, např. skupinová supervize pro seniory (představené seniorátů, kterých je v církvi 14), pro kazatele, a také pro další pracovníky v církvi včetně presbyterů (členové staršovstev, tj. správních orgánů sborů).
Supervize, jak jí rozumíme a jak v ní jsme, se dobře potkává s hodnotami v církvi vyznávanými, ale někdy přesto životem a praktickými potřebami poněkud opomíjenými, jakou jsou tolerance k odlišnosti, respekt k autonomii druhých, transparentní domlouvání, ošetření skutečnosti, že často zastáváme zároveň více rolí, dále dobré a důkladné kontraktování, péče o sebe a její vyváženost při péči o druhé. Tyto hodnoty se i skrze supervizi, jak doufáme, dostávají více ke slovu, více jsou tématizovány, zvědomovány. I to je díl naší práce, naší služby.
Děkujeme za podporu, kterou od církve máme, abychom se mohli v supervizi stále vzdělávat a sloužit jí těm, kdo ji potřebují jako nástroj péče o sebe a skrze sebe péče o ty, s nimiž pracují.
Filip Šimonovský, koordinátor supervize ČCE